„Zcela správně se snažíme o všechny válečné uprchlíky co nejlépe postarat. Bohužel jim ale se zařízeným ubytováním stát nedává trvalou adresu. A to je velký problém, který se začíná objevovat. Pokud uprchlíci něco budou chtít, přijdou na úřad. Stát je ale nemá jak formálně oslovit. Je prostě zvyklý na určité formy komunikace se svými občany, a oni budou po dobu platnosti víz našimi občany také,“ říká odborník na eGovernment Aleš Kučera, který je jedním z technických realizátorů Informačního systému datových schránek a informačního systému Kontaktních míst veřejné správy Czech POINT a majitel společnosti NEWPS.

Každý uprchlík z Ukrajiny by ideálně měl mít trvalé bydliště. Ale lze zcela logicky předpokládat, že u naprosté většiny z nich tomu tak nebude a navíc že svou adresu i kontakty budou často měnit. A protože ani číslo mobilního telefonu zjevně nebude stačit – v tuto chvíli má většina z nich ukrajinské, v budoucnu budou mít české – měl by mít každý elektronickou doručovací adresu.

„Snadné řešení se přitom nabízí, jen ho skrz les budoucích digitalizačních projektů stát prostě nevidí. Datové schránky totiž mohou mít i cizinci. Pokud by nově příchozí Ukrajinci a Ukrajinky měli datovou schránku, mohou komunikovat s úřady, stačí jim k tomu mobilní telefon s internetem. A zejména úřady mohou komunikovat i s nimi. Mohou být snadno vyzváni k očkování svých dětí, k registraci a pojištění svých aut, k registraci a vakcinaci svých domácích mazlíčků,“ vysvětluje odborník na eGovernment Aleš Kučera.

Zařízení datové schránky pro uprchlíky by přitom mohlo být například součástí žádosti o vízum nebo o humanitární dávku. „Zaručeným způsobem komunikace dokážeme předejít řadě problémů, které se mohou postupně objevit. A tím válečným uprchlíkům pomoci. Nelze je nechat jen s číslem mobilu. Na trvalou adresu to totiž u většiny z nich bohužel nevypadá,“ uzavírá odborník na eGovernment Aleš Kučera.