Před 15 lety vstoupil český stát poprvé do digitální éry. Na Úřadu městské části Praha 13 byl 28. 3. 2007 spuštěn první Czech POINT. Pilotní projekt, který na začátku umožňoval pouze výpis z katastru, živnostenského a obchodního rejstříku, se z jediného úřadu během krátké doby rozrostl do celé republiky a v současné době má Czech POINT přes 7300 poboček na obecních úřadech, poštách, u notářů, v kancelářích Hospodářské komory, ale i na 68 zastupitelských úřadech v zahraničí.

Každoročně si přes tento systém občané pořídí přes dva miliony výpisů. Stávající rozsáhlé služby Czech POINTu by do budoucna mohlo doplnit obecné podání jakýchkoliv dokumentů k libovolnému úřadu nebo petiční agenda a řešení podpisových archů pro prezidentské kandidáty.

„Czech POINT je první a svým rozsahem největší eGovernmentový projekt v České republice. Občanům umožňuje učinit podání směrem ke státní správě, ověřit dokumenty, získat výpisy z rejstříků a registrů. Smyslem celé služby je, že je poskytována občanům na národní úrovni, nezávisle na místě jejich bydliště, a to dokonce i na mnoha zastupitelských úřadech,“ říká Ing. Aleš Kučera, který stál u zrodu projektu Czech POINT a jeho implementace od samého počátku, a který je majitelem společnosti NEWPS, která Czech POINT provozuje již od roku 2008, tedy téměř po celou dobu jeho existence. „Czech POINT přinesl především snadný přístup občanů ke službám státu. Stačí zajít na libovolný Czech POINT, kde každý na počkání získá to, co potřebuje. Kdo si dnes vzpomene na věčné fronty v Soudní ulici v Praze 4, když byl potřeba výpis z rejstříku trestů, nebo na nutnost často dlouhé cesty na katastrální úřad i kvůli pouhému výpisu?“ dodává Aleš Kučera.

Cílem projektu Czech POINT bylo vytvořit garantovanou službu pro komunikaci se státem prostřednictvím jednoho univerzálního místa, kde je možné získat a ověřit data z veřejných i neveřejných informačních systémů, úředně ověřit dokumenty a listiny, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o průběhu správních řízení ve vztahu k občanovi nebo dát podání pro zahájení řízení správních orgánů. Czech POINT tak přináší značné ulehčení komunikace se státem, protože umožňuje využívat údaje ve vlastnictví státu tak, aby byly minimalizovány požadavky na občany.

Pilotní provoz Czech POINT byl spuštěn 28. 3. 2007 na Úřadu městské části Praha 13, postupně se pak do projektu zapojily i další obecní úřady, Hospodářská komora nebo Česká pošta. Právě pobočky České pošty jsou v rámci systému nejvyužívanější, následované obecními úřady. Na začátku systém odstartoval s možností výpisu z katastru, živnostenského a obchodního rejstříku, průběžně se ale doplňovaly další agendy a funkcionality. Od roku 2007 se tak neustále vyvíjí a reaguje na požadavky dané legislativou.

K nejvyužívanějším službám Czech POINTu patří výpis z rejstříků trestů (40 % všech úkonů za celou dobu existence Czech POINT), s odstupem výpis z katastru nemovitostí (16 %) a obchodního rejstříku (11 %). Následují konverze dokumentů z elektronické do listinné podoby (10 %) a naopak (9 %), výpisy z Centrálního registru řidičů (4 %), úkony týkající se Informačního systému datových schránek (3 %) a výpisy z živnostenského rejstříku (3 %). Méně, než dvě procenta z celkového počtu úkonů za celou dobu existence Czech POINT se týkala žádostí o zřízení datové schránky, systému kvalifikovaných dodavatelů, katastrálních snímků a ostatních poskytovaných služeb.

„Nápad přiblížit služby orgánů veřejné moci občanům v rámci eGovernmentu se rodil postupně a zřízení Czech POINTu bylo jeho první viditelnou vlaštovkou pro všechny občany. Trochu paradoxně se tak v rámci elektronizace státní správy stalo první hojně využívanou službou vydávání listinných výpisů,“ vzpomíná Aleš Kučera. Obrovskou devizou projektu Czech POINT je totiž skutečnost, že i když se vlastně jedná o projekt eGovernmentu, je adresován všem bez rozdílu počítačové gramotnosti.

„Služby státu musí být dostupné všem, na to se nesmí zapomínat. V rámci Czech POINT je tak třeba i do budoucna udržovat stejné portfolio služeb, jaké budou k dispozici na Portálu občana, aby nedocházelo k rozevírání nůžek mezi digitálně zkušenými občany a těmi, kdo nejsou připraveni komunikovat elektronicky,“ zdůrazňuje Aleš Kučera.

V rámci dalšího rozvoje služeb kontaktních míst by systém Czech POINT mohla doplnit například obecná podatelna pro podání, která nejsou přesně definována nebo pro ně neexistuje formulář. Tedy například pro případy, kdy občan chce podat dokumenty k libovolnému úřadu v České republice – pracovník Czech POINTu je převede do elektronické podoby a zašle do datové schránky příslušného úřadu.

Mezi další možná rozšíření služeb Czech POINTu by mohla patřit petiční agenda a řešení podpisových archů pro prezidentské kandidáty, doručování dokumentů orgánů veřejné moci občanům, nebo možnost učinění digitálního úkonu a nastavení zasílání informací na kontaktní údaje tak, jak to stanovuje tzv. digitální ústava. Již přes rok se pak mluví o možnosti výpisu certifikátů o očkování proti koronaviru na kontaktních místech Czech POINT. Z technického pohledu by mělo dojít k doplnění a modernizaci centrály systému. 

Veřejnost přitom neví, že z celého systému vidí pouze špičku ledovce. Systém totiž na rozhraní CzechPOINT@office poskytuje celou řadu služeb a agend úředníkům veřejné správy. Kromě výpisů z informačních systémů je to rovněž zajištění přístupu k datům v základních registrech pro všechny obce, které nemají vlastní systém pro komunikaci se základními registry. Dále jsou to služby autorizované konverze dokumentů (72 milionů konverzí) a v neposlední řadě agendy matrik, soudů a ohlašoven. V nadsázce lze říct, že bez služeb Czech POINT se v České republice nikdo nenarodí ani nezemře. Tisíce úřadů pak používá autentizační a autorizační služby JIP/KAAS, které jsou nedílnou součástí systému Czech POINT. 

Stopu Czech POINT lze nalézt i na Portálu občana, kde tzv. back-end procesů většiny výpisů zajišťuje rozhraní CzechPOINT@home. Počty jsou to rozhodně zajímavé, průběžně vedené statistiky služeb Czech POINT jsou na www.czechpoint.cz.

Systém Czech POINT je po celou dobu svého provozu téměř nepřetržitě dostupný a za dobu 15 let provozu zaznamenal zcela minimální neplánované výpadky. Dvě velké plánované odstávky probíhaly vždy o víkendu, aby dopad na využití služeb byl minimální. Ta druhá z nich byla nedávno v polovině února tohoto roku a trvala místo plánovaných téměř dvou dnů nakonec skoro jen polovinu času.